PRŮVODCE ART DECO ŠPERKY (1920-1935)
Jedním z nejikoničtějších historických stylů jsou bezesporu šperky ve stylu Art Deco z 20. let 20. století, známé také jako „moderní styl“ nebo jednoduše „deco“. Toto designové hnutí dominovalo evropskému i americkému umění a šperkařství až do konce 30. let a stalo se symbolem nového způsobu sebevyjádření a moderní estetiky.
Dnes si éru bouřlivých dvacátých let vybavujeme především díky jazzové hudbě, stylu flapperů a společenské revoluci, která zpochybňovala tradiční normy. Neméně výrazné však byly také luxusní Art Deco šperky – geometricky přesné, zářivé a nápadné. Dodnes zůstávají ikonou doby, která milovala kontrasty, inovace a odvážnou krásu.
Starožitné šperky ve stylu Art Deco jsou i dnes vysoce ceněny pro svou geometrickou eleganci, precizní řemeslné zpracování a hluboký historický význam. Tyto ikonické šperky, které vznikaly v období mezi dvěma světovými válkami, ztělesňují spojení luxusu, inovace a avantgardního designu.
Vydejme se společně na cestu časem a objevme mimořádnou krásu starožitných art deco šperků, které si získaly srdce sběratelů a milovníků historie po celém světě. Již téměř století fascinují svou stylovou čistotou a nadčasovou estetikou – a právem patří mezi nejvyhledávanější sběratelské šperky na trhu.
Historie šperků ve stylu Art Deco
Styl Art Deco se oficiálně představil světu na prestižní mezinárodní výstavě Exposition Internationale des Arts Décoratifs et Industriels Modernes, konané v Paříži v roce 1925. Tato událost nejen pojmenovala celé hnutí, ale zároveň odstartovala novou éru v designu, architektuře i šperkařství.
Evropa se tehdy vzpamatovávala z hlubokých následků první světové války – ztráty na životech, zničená města, oslabené kulturní instituce i pokles bohatství tradičních elit. V této atmosféře touhy po obnově, radosti a novém začátku se zrodil styl, který nabídl právě to, co společnost potřebovala: moderní krásu, optimismus a pocit výjimečnosti.
Art Deco šperky proto nepředstavují jen estetiku – jsou také historickým otiskem doby, kdy se svět znovu nadechoval k životu.
Éra Art Deco se přihnala jako opojná vlna stylu a svobody, shrnutá do rytmu koktejlových večírků, jazzové hudby a hedonistického životního stylu ve stylu Velkého Gatsbyho. Svět po válce se odmítl ohlížet zpět. Místo toho oslavoval rychlost, pokrok a nové technologie – vše, co nabízela moderní strojová doba.
Kromě technických a průmyslových změn ale Art Deco šperky reflektovaly i zásadní společenské proměny. Výrazně reagovaly na měnící se roli žen – nezávislých, sebevědomých a svobodomyslných. Zatímco dříve byly šperky symbolem rodinného dědictví, ve 20. letech se staly vyjádřením osobního stylu a odvahy. Geometrické linie, asymetrie a barevné kontrasty odrážely novou ženskou energii – a dodnes patří mezi nejvyhledávanější atributy luxusních šperků ve stylu Art Deco.
Během první světové války, kdy většina mužů odešla na frontu, ženy poprvé masově vstoupily do průmyslu i veřejného života. Naučily se řídit podniky, rozhodovat a vydělávat – a s tím rostlo i jejich sebevědomí. Po válce se už nechtěly vracet do původní pasivní role. Chtěly šperky, které budou odrážet jejich nezávislost, sílu a novou společenskou pozici.
Právě šperky ve stylu Art Deco tuto změnu dokonale vystihly – byly odvážné, moderní a bez omluvy luxusní. Geometrické linie, inovativní kombinace drahých kamenů a lesk platiny nebo bílého zlata symbolizovaly nejen krásu, ale i ženskou emancipaci a touhu po svobodném životě.
Nově nabyté praktické role žen si žádaly nejen nové společenské postavení, ale i odpovídající styl oblékání. Přehnaná zdobnost minulosti ustoupila praktičnosti a lehkosti – a ženy přivítaly tento posun s otevřenou náručí. Lemy šatů se zkrátily, formálnost edvardovské éry byla odložena a nepohodlné korzety odsunuty do historie.
Inspirativní postavy jako Coco Chanel přinesly do módy jednoduchost, svobodu pohybu a nadčasovou eleganci. Volnější střihy, odhalené paže a praktické materiály umožnily ženám aktivně se zapojit do světa, který dříve patřil výhradně mužům. A právě šperky ve stylu Art Deco byly dokonalým doplňkem tohoto nového životního postoje – rafinované, stylové a sebevědomé.
Jedním z nejvýraznějších a nejikoničtějších zobrazení ženy ve stylu Art Deco je slavný obraz Autoportrét (Tamara v zeleném Bugatti) z roku 1929 od polské malířky Tamary de Lempické. Tento portrét, plný elegance, dynamiky a sebevědomí, si objednal německý módní časopis jako poctu novému ideálu ženy – silné, nezávislé a moderní.
Stylizovaný záběr Tamary v závodním voze symbolizuje ženskou emancipaci, svobodu pohybu i chuť řídit vlastní osud. Stejně jako šperky Art Deco, i tento obraz zachycuje proměnu ženy ve 20. letech – z pasivního objektu krásy v aktivní, sebeurčenou osobnost, která ví, co chce, a nebojí se to nosit.
Styl a charakteristika šperků ve stylu Art Deco
Na přelomu století začal mizet vliv překrývajících se viktoriánských a secesních stylů. Viktoriánské šperky byly vnímány jako přezdobené a zastaralé, zatímco secesní estetika, přestože krásná, působila příliš romanticky a často neprakticky. Nová doba si žádala změnu. Do popředí se tak dostal promyšlený design, který kladl důraz na jednoduchost, eleganci a funkčnost.
Šperky ve stylu Art Deco dokonale odrážely duch 20. a 30. let – vyžadovaly čisté linie, geometrické tvary a smysl pro strukturovanou krásu. Jejich vizuální jazyk vycházel z avantgardních směrů tehdejšího výtvarného umění: kubismu, konstruktivismu, futurismu, abstrakce i expresionismu. Tyto vlivy – patrné v dílech umělců jako Pablo Picasso nebo Georges Braque – se promítly i do světa šperkařství. Výsledkem byly šperky, které byly nejen krásné, ale i vizuálně revoluční.
Návrháři šperků ve stylu Art Deco se záměrně odklonili od přezdobeného romantismu období La Belle Époque i od přírodou inspirovaných, organických tvarů secesního stylu. Místo toho přijali estetiku moderní éry – éry vědy, rychlosti a průmyslu. Vznikl tak nový žánr šperků, který byl odvážný, strohý, ale přitom dokonale vyvážený.
Tuto rovnováhu designéři dosahovali prostřednictvím opakujících se motivů, symetrie a geometrie. Typické jsou aerodynamické linie, výrazné kopule, ploché grafické prvky i sochařské detaily – právě díky těmto prvkům lze šperky z období Art Deco snadno rozpoznat.
Jedním z jasných znaků Art Deco šperků je také použití nových, často experimentálních diamantových brusů – například lichoběžníkový, trojúhelníkový nebo půlměsícový brus, které byly do té doby neobvyklé. Věk strojů navíc přinesl nové technologie a materiály – jako je platina, email, onyx nebo jadeit – které návrhářům umožnily vytvářet komplexní, mechanicky přesné a vysoce stylové klenoty.
Charakteristickým rysem šperků ve stylu Art Deco byla i jejich vizuální komplexnost – zejména v podobě mozaikových vzorů tvořených z drahokamů. Návrháři používali kreativní techniky broušení, které umožňovaly osazovat šperk malými kameny různých tvarů a barev do složitých, ale dokonale vyvážených kompozic.
Tradiční diamanty tak doplňovaly safíry, rubíny, smaragdy, onyx či jadeit – často v kontrastních odstínech a s různými brusy (baguette, kalibrovaný hranol, trojúhelník). Výsledkem byly šperky, které připomínaly precizní mozaiku nebo vitráž, a působily jako umělecké dílo nošené na těle.
Dalším zásadním prvkem šperků ve stylu Art Deco bylo důmyslné použití kontrastních materiálů. Návrháři s oblibou kombinovali drahokamy a polodrahokamy s neobvyklými prvky, jako je onyx, perleť či barevný smalt. Právě tyto kontrasty – mat versus lesk, temné odstíny proti zářivým – dodávaly šperkům nezaměnitelný charakter a optickou hloubku.
Významnou roli hrála i platina, která se po konci první světové války znovu dostala na trh. Její studený bílý lesk dokonale ladil s estetikou Art Deco – byla pevná, jemná a ideální pro složité osazování kamenů. Právě díky platině mohly vzniknout ty nejjemnější a nejpreciznější šperkařské kompozice, které dodnes uchvacují svou brilancí i technickou dokonalostí.
Art Deco šperky byly známé nejen pro své tvary a materiály, ale i pro odvážné barevné kombinace. Oblíbené byly výrazné odstíny jako rubínově červená, smaragdově zelená a safírově modrá, které designéři často ladili s kontrastním černým onyxem nebo bílým pozadím z platiny či perleti. Tento vizuální kontrast měl jeden hlavní cíl – nechat barvy skutečně vyniknout a vytvořit silný vizuální dojem.
Barevné drahokamy tak nepůsobily pouze dekorativně, ale stávaly se středobodem pozornosti – symbolem stylu, modernity a odvahy.
Jedním z fascinujících technických prvků, který se v Art Deco šperkařství často objevoval, bylo tzv. neviditelné (nebo tajemné) zasazení. Tato pokročilá technika spočívá v tom, že kovové hroty nebo rámečky, které běžně drží kameny na místě, jsou dokonale skryté. Výsledkem je dojem, že drahokamy se na šperku vznášejí, a tvoří tak souvislou, lesklou plochu bez přerušení.
Tento způsob osazení vyžaduje vysokou míru řemeslné zručnosti a preciznosti, díky čemuž je často spojován s luxusem a mistrovským provedením. Právě díky těmto detailům působí šperky ve stylu Art Deco tak elegantně a zároveň technologicky nadčasově.
Art Deco náhrdelníky vynikaly výraznými tvary i délkou. Mezi nejoblíbenější patřily tzv. sautoiry – dlouhé náhrdelníky s mohutnými přívěsky nebo střapci, které se dramaticky houpaly přes večerní šaty. Byly navrženy tak, aby se pohybovaly s tělem a zdůrazňovaly svobodu a eleganci ženy.
Podobnou vizuální sílu měly i náušnice ve stylu Art Deco, které často visely až po ramena. Bývaly osázené diamanty, onyxem nebo barevnými drahokamy a dokonale doplňovaly vrstvený vzhled, typický pro 20. léta. K nim se nosily mohutné diamantové náramky, často více najednou – výsledek byl sebevědomý, luxusní a nepřehlédnutelný.
Vedle náhrdelníků, náušnic a náramků se v éře Art Deco objevila ještě jedna překvapivá, ale stylově významná forma šperků – dekorativní kabelky a funkční doplňky. Dynamický společenský život a noční styl flapperů s sebou přinesl praktickou otázku: kam uložit všechny nezbytnosti moderní ženy, jako jsou cigarety, rtěnka, parfém nebo zapalovač?
Odpovědí byly malé, bohatě zdobené kabelky a minaudiéry – luxusní šperkovnice do ruky, které kombinovaly praktickou funkci s uměleckým designem. Často byly vyrobeny z drahých kovů, smaltu, perleti či byly osazeny drahokamy. Staly se nedílnou součástí stylu Art Deco a ikonickým doplňkem pro večerní společnost – krásné, kompaktní a naprosto elegantní.
Na přelomu 20. a 30. let se styl Art Deco prosadil i v oblasti kosmetických doplňků. Byly představeny takzvané kosmetické kufříky – drobné, ručně zpracované kabelky nebo pouzdra, která spojovala funkčnost večerní kabelky s elegancí šperku. Často byly vykládány barevnými drahokamy, smaltem nebo perletí, a staly se uměleckými kousky, které bylo možné doslova nosit jako šperk.
Nezůstalo však jen u kabelek. Pouzdra na cigarety, kompaktní toaletní stolky nebo malé pudřenky s vestavěnými přihrádkami na rtěnku, parfém nebo zrcátko se staly nepostradatelnými doplňky ženy ve stylu Art Deco. S jejich sofistikovanými tvary, lesklými povrchy a drahokamovými detaily se z praktických předmětů staly ikony luxusu – esteticky i společensky nezaměnitelné.
Mezinárodní vlivy: Když se historie stala módou
Styl Art Deco byl silně ovlivněn nejen moderními evropskými směry, ale i východními a antickými kulturami. Jeden z nejsilnějších impulzů přišel v roce 1922, kdy byl objeven hrob krále Tutanchamona. Tento objev způsobil v Evropě doslova módní horečku, která vešla do dějin pod názvem egyptománie.
Tento fascinující kulturní vliv se okamžitě promítl do designu šperků, doplňků, ale i interiérových prvků. Vznikly stovky šperků inspirovaných egyptskými motivy – od stylizovaných skarabeů po lotosové květy či hieroglyfy. Typickými materiály byly lapis lazuli, tyrkys, karneol a korál – drahokamy, které Egypťané používali již tisíce let a které se díky Art Deco znovu dostaly do módního popředí.
Egyptské motivy hrály klíčovou roli v estetice Art Deco šperků. Ikonické symboly jako skarabeus nebo Horovo oko nabízely výrazný vizuální efekt a současně nesly hluboký duchovní význam – ochranu, sílu a věčný život. Oblíbeným motivem byl také lotosový květ, symbol znovuzrození a obnovy, který návrháři stylizovali do geometrických vzorů s ostrými úhly a sytými barvami, typických pro estetiku 20. let.
Vliv se ale neomezoval jen na Egypt. Inspirace čínskou a japonskou kulturou se promítla do šperků s motivy draků, pagod, vějířů či stylizovaných vln, které evokovaly mystiku a exotiku Dálného východu. Tyto prvky byly často kombinovány s drahokamy jako jadeit, perleť, korál či smalt v sytých odstínech – a vytvářely tak fascinující spojení mezi Východem a moderní západní estetikou.
V období Art Deco se velké oblibě těšila také indická tradice řezbářství drahokamů, známá pro svou preciznost, barevnost a duchovní symboliku. Mnoho šperků z této éry obsahovalo ručně řezané smaragdy, rubíny nebo safíry v sytých barvách a dekorativních květinových nebo geometrických vzorech.
Jedním z nejslavnějších příkladů je legendární „hinduistický náhrdelník“ od Cartiera, který si nechal v roce 1936 vyrobit maharadža z Patialy. Tento ikonický šperk spojuje evropskou eleganci s indickým mistrovstvím – zdobený je řezanými smaragdy, rubíny a diamanty, uspořádanými do propracovaných květinových motivů. Výsledkem je vizuálně ohromující klenot, který dokonale reprezentuje mezinárodní fúzi stylů v éře Art Deco.
Jedním z klíčových mezinárodních vlivů na styl Art Deco byla umělecká senzace jménem Ruský balet (Ballets Russes), který debutoval v Paříži v roce 1909 pod vedením Sergeje Ďagileva. Tato průlomová inscenace uchvátila evropskou veřejnost bohatou výpravou, dramatickými kostýmy a exotickou hudbou. Barevná paleta, pohyb a ornamentální výzdoba baletních představení ovlivnily nejen módu a interiérový design, ale také šperky.
Designéři Art Deco začali přebírat orientální motivy, dramatické linie a výrazné barvy, které Ruský balet představil světu. Šperky této éry tak často nesou divadelní dramatičnost a rafinovaný exotismus, který byl v té době symbolem avantgardy a kulturní otevřenosti.
-
Baletní produkce Ruského baletu byly doslova pastvou pro oči – vyznačovaly se sytými barvami, exotickými kostýmy a okázalými pokrývkami hlavy, často zdobenými peřím a drahými látkami. Tyto vizuálně ohromující prvky se rychle staly inspirací pro šperkaře a módní návrháře po celé Evropě.
Po letech válečných omezení a strohých pravidel přinesla tato nová estetika kýženou dávku fantazie, odvahy a svobody. Styl Art Deco vděčí této umělecké nevázanosti za mnohé – včetně barevné rozmanitosti, asymetrie a zdobnosti, které jsou pro tuto éru šperků tak charakteristické.
Jedním z ikonických momentů propojení moderního umění a šperkařského designu bylo představení Parade v roce 1917 – baletní inscenace Baletu Russes, na které spolupracoval samotný Pablo Picasso. Navrhl pro ni výstřední a vizuálně ohromující kostým pro Čínského kouzelníka, jenž okouzlil nejen diváky, ale i tehdejší výtvarné kruhy. Tento kostým – dnes uchovávaný v Victoria & Albert Museum v Londýně – dokonale vystihuje propojení východních vlivů, avantgardy a stylizované dekorativnosti, která se stala základem estetiky Art Deco.
Takové kulturní fúze se promítly i do světa šperků – v podobě exotických motivů, silných kontrastů a experimentálních tvarů, které tvoří jádro sběratelských a investičních skvostů z tohoto období.
Materiály a drahokamy v art deco špercích
Éra Art Deco přinesla revoluci nejen ve stylu, ale i v použitých materiálech. V době průmyslového rozmachu se otevřely nové technické možnosti, které daly vzniknout neobvyklým kombinacím přírodních i syntetických surovin. Vedle tradičních drahokamů, jako jsou diamanty, smaragdy, rubíny či safíry, se ve špercích hojně uplatňoval i onyx, slonovina, perleť nebo korál.
Zajímavým trendem bylo začlenění inovativních materiálů, jako bylo kafrové sklo, bakelit nebo rané formy plastu, které napodobovaly drahé kameny či vzácné dřevo. Tyto nové suroviny umožnily návrhářům vytvářet luxusně vypadající šperky s avantgardním nádechem – a to za dostupnější cenu. Kombinace vysokého lesku platiny s kontrastním onyxem nebo barevným smaltem se stala ikonickou pro celé art deco období.
Jednou z nejčastějších a vizuálně nejpůsobivějších kombinací ve špercích stylu art deco bylo spojení diamantů a horského křišťálu. Oba materiály sdílejí čistotu a světlost, ale právě v jejich jemných rozdílech vzniká okouzlující kontrast. Zatímco diamant svým brilantním brusem oslnivě září, horský křišťál – ať už v čiré, matné či jemně ryté formě – poskytuje sofistikované pozadí, které umocňuje lesk a eleganci dražšího kamene.
Tato kombinace byla oblíbená nejen pro svou estetiku, ale i pro schopnost vytvořit dojem luxusu a čistoty, který dokonale ladil s duchem moderní éry. Designéři art deco díky této souhře vytvořili šperky, které působily vzdušně, geometricky a zároveň mimořádně rafinovaně a luxusně.
Šperky ve stylu art deco se proslavily nejen geometrií a precizním designem, ale i odvážnou hrou barev a materiálů. Exotické drahokamy jako lapis lazuli, tyrkys, achát nebo nefrit vnesly do šperků orientální nádech a často byly ručně vyřezávány ve stylu inspirovaném Asií. Stejně oblíbené byly i tradiční drahokamy – smaragdy, rubíny, akvamaríny či topazy, které dodávaly šperkům hloubku, lesk a bohatou symboliku.
Výrazným prvkem této éry byla také práce s kontrastem – kombinace neprůhledných kamenů s transparentními vytvářela poutavý vizuální efekt. Obzvláště populární byla perleť a matný korál, které se dokonale doplňovaly s lesklými diamanty či horským křišťálem. A zatímco luxusní šperky používaly drahokamy a platinu, bižuterie ve stylu art deco napodobovala tehdejší estetiku pomocí skla, kamínků a techniky neviditelného pavé, čímž byla dostupná i širší veřejnosti.
Jedním z nejznámějších a nejrozpoznatelnějších prvků šperků ve stylu art deco se staly kultivované perly. Díky novým metodám pěstování se staly dostupnější než kdy dříve, což vedlo k jejich masivnímu rozšíření mezi módními ikonami i běžnou veřejností. Perlové náhrdelníky – často extrémně dlouhé, až 150 cm – se staly módní nutností. Volně visící z krku, jemně se pohybovaly s každým krokem tanečnic charlestonu i hollywoodských hvězd.
Jedna z největších hvězd té doby, Gloria Swansonová, ztělesňovala luxus a půvab této éry právě pomocí perlových šperků, které se staly symbolem ženskosti, svobody a sofistikovanosti. Ať už šlo o jednoduchý náhrdelník nebo vícenásobné řady perel s diamantovou sponou, perly ve stylu art deco jsou dodnes symbolem nadčasové elegance.
Zajímavým fenoménem 20. let bylo, že i bohaté vrstvy často volily imitace perel místo těch pravých. Důvod? Elegantní vzhled, nízká váha a mimořádná odolnost. Díky novým technologiím výroby dokázaly napodobeniny perel dosáhnout takové kvality, že byly vizuálně téměř nerozeznatelné od přírodních. Navíc si zachovaly svůj lesk i při každodenním nošení.
Módní ikony i šperkaři oceňovali tyto perly pro jejich „nezničitelné“ vlastnosti a stylovou variabilitu. Není divu, že se imitace perel staly žádaným zbožím – nejen kvůli ceně, ale i kvůli praktičnosti a trendovému vzhledu, který se dokonale hodil k tehdejšímu uvolněnému životnímu stylu.
Po skončení první světové války začalo být žluté zlato vnímáno jako přežitek minulosti. Do popředí se opět dostala platina, i když její dostupnost byla omezená. Stříbro a nově zavedené bílé zlato se staly populárními náhradami díky své eleganci a praktičnosti. Objevily se i nové bílé slitiny jako osmior, plator nebo platinor, které nabízely vzhled platiny za dostupnější cenu. Tyto pevné, ale lehké materiály umožnily vznik sofistikovaných a vzdušných šperků, kde jemné linie a důraz na drahokamy nahradily těžké kovové konstrukce. Minimalismus a modernost se tak staly definicí stylu art deco i šperků meziválečné éry.
Tradiční smaltování bylo sice krásné, ale zároveň časově náročné a technicky náročné. V meziválečné éře však nastoupila revoluce – lakování. Tato moderní technika umožnila rychlejší a efektivnější aplikaci barev, přičemž výsledkem byl zářivý, hladký a lesklý povrch. Lak poskytoval větší flexibilitu v barevnosti, a tak návrháři šperků ve stylu Art Deco mohli experimentovat s pestrými paletami a vytvářet jedinečné barevné kompozice, které dokonale ladily s dynamickým duchem doby.
Dvě tváře Art Deco: Umělci a mistři šperku
Bijoutiers-artistes: Umění nad karátem
V rámci hnutí Art Deco se zrodily dvě odlišné, ale stejně vlivné školy designérů. První skupinu tvořili tzv. bijoutiers-artistes – umělci, kteří se k tvorbě šperků dostali z jiných oborů, jako byli malíři, sochaři či architekti. Tito tvůrci kladli důraz především na originalitu designu, nikoli na hodnotu použitých materiálů. Jejich díla často připomínala nositelné umění, kde hrál hlavní roli koncept, tvar a kompozice.
Bijoutiers-joailliers: Preciznost a luxus
Druhou skupinu tvořili bijoutiers-joailliers – klenotníci z nejprestižnějších pařížských domů, jako Cartier, Boucheron či Van Cleef & Arpels. Tito mistři se soustředili na drahé materiály, symetrii a perfektní provedení. Využívali precizně broušené drahokamy v geometrických kompozicích, často obklopujících výrazný centrální kámen. Jejich šperky ztělesňovaly luxus, inovaci a estetickou čistotu, které definovaly styl Art Deco.
Spojení umění a řemesla
Přestože tyto dvě školy měly rozdílné přístupy, obě sdílely společnou filozofii – odklon od minulosti a revoluci ve výrazu krásy. Jak shrnul historik Laurence Mouillefarine:
„Ačkoli designéři pocházeli z různých prostředí, všichni měli stejný ideál: zcela se oddělit od minulosti, čerpat inspiraci z každodenního života a zbavit dekorativní umění zbytečné ornamentiky.“
Ikonická jména Art Deco éry
Mezi nejvýznamnější návrháře šperků této doby patří:
Cartier – Mistr Art Deco a královský šperkař
Cartier, slavná francouzská značka založená roku 1847 Louisem-Françoisem Cartierem, se na výsluní světového šperkařství dostala díky jeho vnukům – Louisovi, Pierrovi a Jacquesovi. Právě Jacques Cartier sehrál klíčovou roli při propojení západní elegance s východní mystikou, když do stylu Art Deco vnesl indické techniky řezbářství drahokamů. Značka Cartier si brzy získala srdce královských rodin, hollywoodských hvězd i světových magnátů. Mezi její nejslavnější výtvory patří hodinky Tank z roku 1917 a legendární styl „Tutti Frutti“, původně nazývaný „Hindu“, který proslul živými barvami a florálními motivy.
Vrcholným dílem je bezpochyby náramek Tutti Frutti z roku 1928, osazený diamanty, smaltem a drahokamy, jenž kdysi patřil sběratelce Evelyn H. Lauderové. V roce 2014 se tento skvost vydražil v newyorské aukční síni Sotheby’s za rekordních 2,17 milionu dolarů, čímž se stal nejdražším náramkem Tutti Frutti prodaným v aukci.
Van Cleef & Arpels
Francouzský luxusní dům Van Cleef & Arpels byl založen v roce 1906 Alfredem Van Cleefem a jeho švagrem Charlesem Arpelsem. Alfred a jeho manželka Estelle sdíleli společnou vášeň pro drahé kameny a inovace. V jejich šlépějích šla v roce 1926 uměleckou ředitelkou domu jejich dcera Renée Puissant. S odvahou a fantazií vytvořila pro Van Cleef & Arpels osobitý a rozpoznatelný styl, který si oblíbily ikony jako Liz Taylor a Grace Kelly.
Mezi charakteristické prvky značky v oblasti šperků ve stylu art deco patří kosmetická taštička Minaudière (vpravo), tajemné prostředí a řada Passe-Partout.
Raymond Templier – Génius geometrie a futurismu
Značka Maison Templier, založená v roce 1849 Charlesem Templierem, se postupně vypracovala mezi nejuznávanější pařížské šperkařské domy. Její zlatý věk však přišel až s nástupem Raymonda Templiera – klenotníka třetí generace, který se k firmě připojil v roce 1922. Byl to právě Raymond, kdo proměnil šperky ve stylu Art Deco v umělecké manifesty geometrie a industriální estetiky. Jeho inspirací nebyla příroda, ale městská krajina – auta, stroje, budovy a mechanické součástky. Tyto prvky přetavil do smělých šperků s kontrastními liniemi a inovativními tvary.
obrázek stažený z Sotheby's
Templier byl mistrem transformace – jeho víceúčelové šperky, jako například spony, které se změnily v brože, nebo náramky rozložitelné na večerní ozdoby, byly oslavovány jako revoluční počin. Jeho práce vynikla na slavné výstavě Exposition Internationale des Arts Décoratifs et Industriels Modernes v Paříži roku 1925, kde zazářil především šperky kombinující smalt a diamanty. Díla Raymonda Templiera dnes patří mezi sběratelsky nejvyhledávanější šperky období Art Deco – a právem.
René a Jeanne Boivin – Průkopníci avantgardního luxusu
Francouzský šperkařský dům Boivin vznikl v 90. letech 19. století pod vedením Reného Boivina, který se rychle etabloval jako tvůrce neobvyklých, výtvarně laděných šperků pro úzký okruh klientely. Již kolem roku 1900 navrhoval masivní šperky inspirované egyptským, syrským a perským uměním, čímž předběhl dobu – a zároveň odradil běžného zákazníka. Teprve po jeho smrti v roce 1917 se značka skutečně proměnila.
Obrázek stažený ze Sotheby's
Jeanne Boivin, Reného manželka, převzala vedení a otevřela dveře nové generaci designérů, kteří do šperků vnesli abstraktní formy, inovativní přístup a nebáli se experimentovat. Pod jejím vedením značka začala používat neobvyklé materiály, jako je křemen, chalcedon nebo řezané dřevo, a to v kombinaci s odvážnými liniemi a precizně vsazenými drahokamy. Výsledkem byly šperky, které milovaly ženy s vlastním názorem – například Marlene Dietrich nebo vévodkyně z Windsoru.
Ikonou stylu Art Deco se stal například jejich prsten z horského křišťálu s květinovým motivem z roku 1932 – důkaz, že značka Boivin dokázala z tradičního luxusu vytvořit umělecký zážitek s výtvarným přesahem.
Suzanne Belperron – Styl, který nepotřebuje podpis
Když Jeanne Boivin v roce 1919 převzala vedení slavného pařížského šperkařského domu, mezi prvními posilami, které přijala, byla Suzanne Vuillarme, absolventka výtvarné školy v Besançonu. Později vystupující pod svým manželským jménem Suzanne Belperron, se brzy zařadila mezi nejvýraznější šperkařky 20. století. Její tvorba byla naprosto nezaměnitelná – velké drahokamy, plynulé organické linie a odvážná kombinace vznešených i polodrahých kamenů, to vše utvářelo její podpis bez potřeby rytiny.
V roce 1932 začala navrhovat výhradně pro Bernarda Hertze, jednoho z nejvýznamnějších pařížských obchodníků s drahými kameny a perlami. Spolu vytvořili šperky, které byly nejen krásné, ale i radikálně avantgardní. Inspiraci čerpala doslova odkudkoli – z brutalistické architektury, japonských sakur i afrických kmenových motivů – a vždy ji dokázala přetavit do dechberoucích návrhů.
Obrázek stažený ze Sotheby's
Suzanne Belperron nikdy své šperky nepodepisovala. Její slavné heslo zní: „Můj styl je můj podpis.“ A právě ten styl je dodnes symbolem ženské síly, originality a uměleckého výrazu v rámci éry Art Deco.
Od bouřlivých dvacátých let do dneška
Šperky ve stylu Art Deco zůstávají ikonou elegance a nadčasového vkusu i téměř sto let po svém vzniku. Díky svému preciznímu řemeslnému zpracování, odvážným geometrickým liniím a kombinaci vzácných materiálů s inovativním designem si tyto šperky udržují vysokou sběratelskou a investiční hodnotu. Ceny autentických kousků z období 20. a 30. let 20. století se běžně pohybují od několika stovek do několika tisíc eur, přičemž vzácné šperky od prestižních značek, jako je Cartier nebo Raymond Templier, dosahují v aukcích i milionových částek. Na trhu se ovšem vyskytuje řada replik a novodobých reinterpretací, které se stylově inspirují originály, avšak postrádají jejich historický kontext. Proto je vždy důležité ověřit původ a autenticitu šperku, zejména pokud jde o investici. Styl Art Deco ovlivnil nejen svou dobu, ale i moderní šperkařství – jeho charakteristické rysy, jako jsou kontrastní barvy, neobvyklé drahokamy a architektonický design, jsou oblíbenou inspirací pro současné zásnubní i snubní prsteny, které v sobě spojují tradici s moderní elegancí.
Pokud toužíte po šperku, který nejen ozdobí, ale i vypráví příběh, styl Art Deco je tou pravou volbou. Tyto klenoty nejsou jen ukázkou jedinečného designu, ale i způsobem, jak vyjádřit vlastní osobnost a vytříbený vkus. Nebojte se proto zvolit odvážné geometrické tvary, kontrastní barevné kombinace a rafinované detaily – právě ty přitahují pozornost a odlišují vás od davu. Inspirujte se elegancí minulého století, kombinujte šperky Art Deco s moderními prvky a vytvořte si styl, který je nadčasový, originální a nezapomenutelný.
